pondělí 26. srpna 2013

Vinorum s novým logem i webem

Na poslední článek na téma internetových stránek vinařství dnes tematicky navážeme. Internetový obchod Vinorum.cz, který se specializuje na prodej kvalitních maďarských vín z menších rodinných vinařství, na tuzemském trhu funguje zhruba čtyři roky. Před pár týdny na ochutnávce vín ve Vinografu „slavnostně“ spustil své nové internetové stránky a představil inovované logo. O tom, jak celý projekt nových internetových stránek vznikal, jaká myšlenka stojí za novým logem nebo jak se daří maďarským vínům na tuzemském trhu, prozradí více v dnešním rozhovoru Peter Baltazar z Vinorum.cz.

Pro internetového prodejce je samozřejmě podoba internetových stránek, potažmo funkcionalita online obchodu zcela klíčová. Pokud web není zajímavý, přehledný a především uživatelsky přívětivý, může jeho provozovatel na opakovaný nákup nejspíše zapomenout. Ačkoliv nový web Vinorum vznikal s omezenými prostředky, je na něm vidět, že autoři promýšleli každý detail. Proto také celý projekt trval poměrně dlouho, ale výsledek stojí za to. Za mě rozhodně palec nahoru za moderní a vskutku oku lahodící grafické zpracování, stejně jako velkorysou obsahovou část, která ještě v budoucnu dozná rozšíření. V kategorii tuzemských prodejců vín se svým webem určitě Vinorum v tuto chvíli patří na špici (v kategorii maďarských vín také:)). Nic na tom nemění pár drobných nedodělků. 

neděle 18. srpna 2013

Co najdete na internetových stránkách moravských vinařů?

O významu a nezastupitelné roli internetových stránek z pohledu firmy snad v dnešní době není potřeba příliš psát. Internetové stránky jsou výkladní skříní, v rámci které se veřejnost, zákazníci nebo třeba obchodní partneři poprvé setkávají s tou či onou společností. Jak jsou na tom s internetovou prezentací tuzemští vinaři? Udělal jsem na toto téma malou sondu, konkrétně prostudoval internetové stránky 50 vinařství, která mají svá vína zařazena v Salonu vín 2013. Tento výběr vín a vinařů je často prezentován jako to nejlepší reprezentující tuzemskou produkci toho či onoho roku. Patří na špici také, co se internetové prezentace týče?

Kompletní seznam letošních přispěvatelů do Salonu vín najdete zde. Prvním překvapujícím zjištěním je fakt, že někteří z těchto vinařů nemají internetové stránky vůbec. V dnešní době, kdy se investice na vytvoření vlastní internetové prezentace nepohybuje v závratných částkách, kdy programuje kde kdo a není tak hned potřeba najímat drahého programátora a hlavně kdy se tak nějak od podnikajícího subjektu očekává, že bude v rámci online světa se svým okolím více či méně aktivně komunikovat. Vždyť také slavnostní připojení tuzemska proběhlo již před 21 lety, konkrétně 13. února 1992, kdy se na pražském ČVUT Československa stalo „online“. Zatímco tehdy šlo spíše o vychytávku pro IT nadšence, dnes jsou na internetu připojeny dvě třetiny tuzemských domácností. S čím tedy vinaři český národ oslovují či neoslovují?

úterý 9. července 2013

Vinařství blog k úspěchu krok

Podnikateli Andreji Babišovi se nelíbilo, jak o něm novináři píší, tak si koupil vlastní noviny. Trochu radikální řešení, které si nemůže jen tak každý smrtelník finančně dovolit. Nejste jako vinař spokojen s publicitou, které se dostává vašemu vinařství či vínům v rámci tuzemských blogů či tradičních médií? Založte si vlastní blog… Ale teď vážně. Důvodů, proč se vinaři vyplatí věnovat čas psaní či spravování vlastního blogu, je mnohem více.

Mezi tuzemské vinaře, kteří mají „básnické střevo“ lze zařadit například Richarda Stávka. (ne)Vinné zápisky Richarda Stávka mají opravdu široký záběr témat, od ekologického zemědělství, tipy na zajímavou literaturu, politiku až po zajímavosti ze života v Němčičkách. Z konvenčních vinařství se například o blog pokouší vinařství Spielberg, i když čtyři krátké příspěvky za uplynulý rok jsou spíše čtvrtletníkem. Znovín Znojmo má na svém webu záložku Čtení o víně“, kde se dá nalézt poměrně široká paleta textových materiálů. Blogujících vinařů je prostě jako šafránu. Logický argument, který se nabízí ze strany vinařů je jasný, není na psaní blogu čas. Přitom důvodů, proč si čas najít nebo angažovat někoho, kdo bude blog vinařství spravovat, je hned několik.

úterý 4. června 2013

Facebook v podání tuzemských vinařů

V jednom z předchozích příspěvků jsem se věnoval Twitteru, respektive nevyužitého potenciálu této sociální sítě ze strany tuzemských vinařů. Dnes se podíváme, jak jsou na tom vinaři s používáním Facebooku. Kterým tuzemským vinařům se podařilo vybudovat největší fanouškovskou základnu? Jaký obsah na svých účtech komunikují? Navrch přidám pár tipů na zajímavé profily či inspiraci ze zahraničí.

Facebook je fenomén dnešní doby, čísla hovoří jasně. Více než miliarda uživatelů celosvětově, v České republice nějakých 3,8 milionu. Nevyužívat komunikační kanál, který umožňuje napřímo oslovovat tuto masu stávajících či potenciálních zákazníků, to je prostě hřích. Však už se na Facebook dávno vrhly i společnosti, které to s ohledem na předmět podnikání nemají v přímé komunikaci se zákazníky příliš jednoduché (např. banky, pojišťovny, energetické společnosti nebo autobazary). Nakonec potenciál Facebooku v tuzemsku sympaticky uchopila také některá vinařství, i když se bavíme stale spíše o jednotkách či desítkách z nich. Tady je přehled nejpopulárnějších vinařských účtů z Moravy (dle počtu fanoušků), včetně dynamiky vývoje jejich fanouškovské základny za poslední čtyři měsíce.

středa 15. května 2013

QR kódy oťukávají vinné lahve

QR kódy nejsou žádnou žhavou technologickou novinkou, ale je pravda že v posledních letech se jejich využití stále více rozšiřuje. Kódy s jejichž pomocí se může majitel chytrého telefonu dostat k zajímavým informacím či jinému obsahu se stále častěji objevují i na lahvích vín. Ze zahraniční zkušenosti se navíc inspirovali i vinaři u nás.  Jsou skutečně lahve od vín vhodným médiem pro využití QR kódů?

Zhruba před rokem oznámil Mikrosvín Mikulov umístění QR kódů na lahve svých vín řady Standard Line. Patřil tehdy k průkopníkům tohoto způsobu komunikace mezi tuzemskými vinaři. Následovalo vinařství U Dvou lip a nedávno také Vinařství Volařík. Letos se kódy složené z černých čtverečků objevily také v rámci Salónu vín České republiky. Čeká nás masivní invaze QR kódů na lahvích vín, nebo jde jen o přechodnou, trendy záležitost?

neděle 5. května 2013

Facebook ve službách Vinoloku

Před časem jsem na Facebooku zaznamenal sympatickou komunikační aktivitu na podporu skleněných uzávěrů vín Vinolok. Výrobce, společnost Preciosa, nechává na svém účtu vínomilce sepisovat jakousi online historii vína. Každý může zaslat svůj tip na zajímavý historický milník a pokud zaujme, je jeho příspěvek zveřejněn v rámci časové osy. Jako bonus pak autor dostane lahev vína, uzavřenou jak jinak než skleněným uzávěrem.

Preciosa, která koupila licenci na výrobu skleněných uzávěrů, se tímto způsobem snaží o edukaci a zvyšování povědomí o stále celkem exotickém způsobu uzavírání vín. Svou pozornost Preciosa logicky upírá na největší producentské země, jako Itálie, Francie, Španělsko, Německo, USA, ale třeba i Rusko, kam se dodávají skleněné uzávěry na vodku nebo koňaky. Aktuálně má Facebook profil Vinoloku nějakých 3870 fanoušků, což je slušný počin, pokud uvážíme, že kampaň běží od listopadu loňského roku. 

pondělí 29. dubna 2013

Tweet či retweet, to je oč tu běží

Jak jsou na tom tuzemští vinaři s používáním Twitteru? Po pravdě žádná sláva. Když jsem před necelými třemi lety začal využívat tuto sociální sít, byl prakticky jediným aktivním „tvítujícím“ vinařem Jiří Šebela aka @dva_duby. Ačkoliv začíná tuzemských vinařských účtů na Twitteru pozvolna přibývat, potenciál tohoto komunikačního kanálu zůstává většinou nevyužit.

Vinaři se skutečně začínají na Twitteru objevovat ve větší míře. Cvrlikat dnes můžete například s @VinarstviLahofer, @VinarstviCech, @WinerySonberk, @VinarstviHrabal, @ViniceHnanice nebo @VinoHolkovi. I když tweetovat. Ve většině případů se jedná o účty, jejichž autoři dali do kupy jen několik tweetů a pak si svou snahu začít napřímo komunikovat s potenciálními zákazníky rozmysleli nebo ji vzdali. Způsobu komunikace odpovídá i počet získaných followers, který se pohybuje v řádu jednotek, maximálně desítek. Výjimkou je snad jen již zmíněný Jiří Šebela, který je také za svou aktivitu po právem „odměněn“ necelými dvěma stovkami následovatelů.